Zákaz prodeje tabákových výrobků osobám mladším 18 let
Pulze logo
Jaká je spotřební daň na cigarety?
Jaká je spotřební daň na cigarety?

Jaká je spotřební daň na cigarety?

Spotřební daň platíme při nákupu zboží nebo služeb, které jsou státem považovány za luxusní, nadstandardní nebo naopak za zatěžující pro životní prostředí či pro společnost jako celek. Stát si od vybírání této daně slibuje omezení poptávky po takových produktech a za získané peníze chce financovat veřejné služby. Vztahuje se proto například na:

  • Alkohol

  • Další legální návykové látky

  • Slazené nápoje

  • Naftu

  • Benzín

Kolik zaplatím za nikotin?

V České republice legislativa k dnešnímu dni stanovuje spotřební daň na cigarety na 30 procent. Pokud si člověk kupuje krabičku za 110 korun, tvoří součet všech daní (spotřební, firemní, DPH), které se na ni vztahují, 93,39 korun. Marže z prodeje balených produktů činí v průměru pět procent a výrobní náklady na zpracování tabáku, jeho skladování a distribuci tvoří zbytek ceny. Spotřební daň z výrobků obsahujících nikotin se odvádí dvojím způsobem, a sice:

  • Procentní částí

  • Pevnou částí

Zvyšování daně

Odvody státu se zvyšují každých několik let, a tak je spotřební daň z tabákových výrobků s výnosem 59,4 miliardy korun jedním z nejvyšších příjmů do státního rozpočtu. Naposledy daně rostly před pandemií, tedy v roce 2020. Nyní však ministerstvo financí plánuje spotřební daň opět zvyšovat. V následujících čtyřech letech by měla s každým prvním lednem plošně růst, a sice o 10 procent v roce 2024 a poté každý následující rok o dalších 5 procent.

Kde je spotřební daň nejnižší?

Výše daně z přidané hodnoty se napříč světem liší. Nejméně peněz z každé krabičky zákazníci odvedou státu v zemích, jejichž obyvatelé platí obecně nízké daně, nebo v oblastech, které se snaží cíleně lákat turisty na vidinu levné dovolené. Mezi země s nejnižšími spotřební dani na cigarety patří například:

  1. Kambodža

  2. Indonésie

  3. Vietnam

  4. Egypt

  5. Nigérie

Kde jde do státní kasy nejvíc?

Nejvyšší spotřební daně byly během minulých let zavedeny v zemích Evropské unie a v oblastech s obecně vysokým daňovým zatížením. V pomyslném žebříčku vede Irsko, kde do státní kasy putuje za každou krabičku v přepočtu 130 korun, tedy bezmála třikrát víc než u nás. Druhá je Velká Británie a následují severské země, jako je Norsko a Island. Do první pětky však trochu překvapivě spadá i Francie. Vysoké daně ve jmenovaných zemích povětšinou plní svůj účel. Spotřeba návykových produktů na území států EU klesá. Nejdříve o ně ztrácí zájem mladí lidé a skupiny s nižšími příjmy. Do státních rozpočtů zároveň i přesto teče nezanedbatelné množství peněz, jež se většinou využívají ve zdravotnictví a na financování osvěty či prevence závislostí.

Nákup v bezcelní zóně

Převážení produktů, na něž se spotřební daň vztahuje, přes hranice je sice zakázáno, ale krabičky lze zakoupit v některých bezcelních zónách, například na letištích nebo na vybraných trajektech. Nicméně, pro jejich pořízení platí specifická pravidla, která se mohou lišit v závislosti na zákonech dané země. V některých případech je možné zakoupit zboží v bezcelní zóně bez povinnosti platit daně, čehož často využívají lidé, kteří cestují mezi zeměmi s vysokou a nízkou daňovou zátěží. I tak by si ale měli dávat speciální pozor, protože povolené množství krabiček bývá omezeno předpisy. Pokud zákazník limit překročí, může se mu stát, že při příjezdu bude muset vysvětlovat počet krabiček ve svém kufru místním celníkům nebo policii a riskovat jejich zabavení.

Co dalšího ovlivňuje cenu?

Ceny legálních návykových látek se ale v jednotlivých státech liší i z jiných důvodů, než jen kvůli příspěvkům do státní kasy. Relativně levné jsou produkty z keře nicotiniana rustica v místech, kde se tato plodina pěstuje, protože tam odpadají přepravní a distribuční náklady. Také tam na trhu panuje velká konkurence mezi jednotlivými zpracovateli, a tak vzniká tlak na snížení cen, především pokud všichni nabízejí podobnou kvalitu. Ta je jinak hlavním faktorem určujícím cenu produktů kdekoli na světě.

Autor: Ema Kneiflová