Zákaz prodeje tabákových výrobků určených ke kouření osobám mladším 18 let.
Pulze logo
    Kde vznikl zahřívaný tabák?

    Kde vznikl zahřívaný tabák?

    Zahřívaný tabák se na pultech trafik a v nabídce e-shopů objevil teprve před relativně krátkou dobou, i tak se ale povědomí o něm rychle rozšířilo napříč dospělými uživateli produktů vyrobených z této rostliny po celém světě. Zahřívaný tabák byl poprvé představen v roce 1988 v Americe. Produkt byl nazván Premier a měl za úkol zahřát náplň na teplotu, kdy se vytvoří aerosol, podobně jako je tomu u dnešních zařízení. Tehdy se však nesetkal se zájmem ze strany zákazníků. Lidé si totiž stěžovali na to, že po použití jim zůstává v ústech nepříjemný pocit, a tak a byl výrobek opět stažen z trhu. V roce 1994 proběhl další pokus o zahřívání, který fungoval na principu uhlíkové špičky obalené skleněnými vlákny. Tehdejším vývojářům se sice podařilo některé nedostatky původního konceptu napravit, nicméně odezva veřejnosti byla stále relativně slabá. Tak to zůstalo ještě dvacet let.

    Úspěch nakonec přišel

    První větší úspěch zahřívání slavilo v roce 2014, kdy jiná firma učinila další pokus o jeho uvedení na trh a už se jí podařilo zákazníky oslovit. Krátce potom se produkt rozšířil do celého světa a dnes patří ke standardní nabídce mnoha výrobců. V posledních letech vznikají nové značky především v Asii, Evropě a Severní Americe. Celosvětově ovšem zahřívání zatím zabírá pouze menšinový podíl na trhu.

    Celosvětový trend

    Širokou fanouškovskou základnu má tento způsob užívání keře nicotiniana i v zemích, kde jsou zavedena přísná pravidla, jako například v Itálii, Švýcarsku, Norsku a Kanadě. Křivka jeho prodeje roste i v rámci České republiky, kde se smí podobně jako alkohol prodávat dospělým lidem starším osmnácti let, a rovněž má výjimku ze zákazu užívání sobě podobných výrobků ve vnitřních prostorách restaurací. Seženeme ho ve většině trafik, v obchodech s potravinami, na internetu nebo ve specializovaných prodejnách.

    Kvalitní suroviny jsou základ

    Směs určená k zahřívání obsahuje nadrcené sušené listy keře nicotiana rustica zabalené do nebarveného papíru a opatřené plastovým filtrem. V některých případech se k nim dodávají ještě aromata, která zajistí vůni připomínající:

    • Mentol
    • Citrusy
    • Vodní meloun
    • Lesní ovoce
    • Různé intenzity přirozeného aroma

    Směs se ovšem obejde bez barviv či konzervantů. Zachovává si proto autentickou podobu přírodního materiálu, přičemž si zákazník většinou může vybrat mezi jemnějším a koncentrovanějším zážitkem, což závisí jednak na teplotě zahřátí a jednak na typu filtru.

    Jak to funguje

    Zahřívaný tabák se od dýmek a doutníků odlišuje tím, že při jeho konzumaci nedochází k hoření, ale pouze k zahřátí na teploty v rozmezí 300 a 350 stupňů, což stačí na uvolnění všech účinných látek, ale zároveň je to málo na to, aby se suché listy vznítily. To znamená, že:

    1. Nevzniká žádný popel.
    2. Nevytváří se dým v pravém slova smyslu, ale pouze aerosol.
    3. Uživateli nenačichnou vlasy, ruce ani oblečení.
    4. Aerosol se rozptýlí během pár minut a není cítit v místnostech.
    5. Nepotřebujete s sebou nosit zapalovač ani sirky.
    6. Nemusíte se otáčet zády k větru.

    Kvalitní vybavení

    K tomu, aby si člověk mohl tento produkt vychutnat, potřebuje speciální zařízení, které se skládá ze zahřívací komory s kovovým hrotem, baterie, elektroniky a plastové schránky, která mívá většinou hladký povrch, aby příjemně padla do ruky. Na jejím povrchu najdeme rovněž on/off tlačítko a LED žárovku, která svou barvou nebo blikáním informuje o stavu baterie. Zařízení pracuje na principu elektromagnetické indukce, kterou známe například z moderních varných desek. Tímto způsobem přístroj nažhaví hrot na výše zmíněnou teplotu, a tak se z náplně, která je na něm nasazena, začne vypařovat vlhkost obohacená o některé chemické látky. Na rozdíl od jiných způsobů užívání tabáku nedojde k zapálení celulózy ani není třeba oklepávat popel. Naproti tomu se však zařízení musí pravidelně dobíjet a čistit, aby vydrželo správně fungovat co nejdéle.

    Autor: Filip Bílek